1) Nápad. Bez něj obrázek nevznikne. Inspiraci můžeme čerpat z vlastní hlavy, našeho okolí, ale v zásadě z celého světa.

2) Formát obrázku. Když máme představu, co budeme kreslit, měli bychom si i ujasnit, jak velké to chceme mít. Při práci s pastelkami se spíše přikloníme k menším formátům, například A4 či A3, abychom nemuseli složitě vybarvovat velké plochy.

3) Papír. Na struktuře povrchu záleží, pro pastelky spíše sáhneme po hrubší struktuře, aby se barvy lépe vetřely do papíru a navzájem překrývaly.

4) Tvrdost tužky. Postačí nám měkčí, například 4B. Ta neudělá do papíru přílišné rýhy, takže stopu můžeme v případě potřeby snadno vygumovat a opravit.

5) Pryž. Na gumování pro uměleckou kresbu se hodí nejlépe modrá tvárlivá pryž, která nedevastuje papír.

6) Skica. Rozvrhneme si motiv na plochu. Nejprve hrubou a rychlou skicou kompozici obrázku, na tužku téměř netlačíme, jenom lehce nastíníme základní linie.

7) Motiv. Skicováním dodáme další čáry. Pro tmavší místa použijeme měkčí gradace. Hodí se mít po ruce kompletní sadu všech tvrdostí tužek.

8) Obrys. Ze skici si vybereme vždy tu nejvhodnější linii a překreslíme ji obezřetně linerem. Ty máme nejčastěji od 0,3 mm do 0,7 mm, kdy tenčí použijeme na jemnější detaily.

9) Gumování. Po obtažení vybraných linií vezmeme pryž a vygumujeme všechny přebytečné čáry tužky.

10) Vybarvování. Na řadu přichází sada uměleckých pastelek Polycolor o co nejvíce odstínech. Postupně vybarvíme všechny plochy.

11) Ořezávání. U větších ploch roste spotřeba tuhy. Před vybarvováním detailů ji opět nahroťme ořezávátkem do ostré špičky.

12) Mixování barev. Pro zjemnění přechodů mezi barvami můžeme použít blender, který mezi sebou jednotlivé odstíny přirozeně promísí.

13) Fixativ. Po dokončení kresby se ji hodí zafixovat prostřednictvím fixativu ve spreji, aby nám barvy vydržely krásně syté po desítky let.