cz  |  en
KOH-I-NOOR HARDTMUTH
NÁSTROJE TVŮRCŮ OD ROKU 1790
SORTIMENT PRODUKTŮ
ART
SCHOOL
OFFICE
úvod   >  ART KLUB  >  Doplňující informace  >  Slovník uměleckých pojmů

Slovník uměleckých pojmů

AIRBRUSH – malá stříkací pistole ve tvaru pera, určená k práci na obrazech menšího formátu nebo na detailu.

AKRYL – disperzní malířská barva z umělé pryskyřice. Vyznačuje se větší světlostálostí a odolností proti vnějším vlivům, pružností a přilnavostí.

ALLA PRIMA – způsob malby, během které se barvy nenanášejí jako lazury v několika vrtsvách, ale v jediné vrstvě krycích tónů.

AMORFNÍ – vlastnost pevných látek, které nemají pravidelné prostorové uspořádání atomů na dlouhou vzdálenost (např. sklo)

AROMATA – látky upravující konzistenci barev. Např. syntetická ředidla na bázi aromatických uhlovodíků – benzen, toluen, xylen.

BALZÁM – viskózní roztok rostliných pryskyřic a silic, získávaný z tropických dřevin.

BAREVNÝ ODSTÍN – barevný efekt získaný smícháním více barev, např. při míchání červené a modré vznikne fialová

BLISTR – sytě hnědá barva, užívaná od 14.století ke kresbě perem nebo k lavírování. Získává se ze sazí bukového dřeva.

BLUSH – zakalení laku během zasychání, způsobená atmoférickou vlhkostí, která sráží složky obsažené v laku.

BUEN FRESCO – technika trvanlivé malby na omítku, spočívající v aplikaci pigmentu do vlhkého povrchu tenké vrstvy vápenco-sádrové omítky.

DEXTRIN – látka, která vzniká pražením suchého škrobu.

DOKONALÁ SMĚS – naprosto homogenní směs, např dokonale rozmíchaná směs barevných pigmentů.

DOPLŇKOVÁ SMĚS – překrývání barevných vrstev k vytvoření světlejších barev.

EMULGAČNÍ ČINIDLO – látka, která zapříčiňuje vznik a vytváření roztoku a emulzí.

EMULZE – stálá směs látek, které se nedají mísit jako např. olej a voda. Přirozenou emulzí je např. vaječný žloutek.

ENKAUSTIKA – malířská technika, která využívá barev smíšených se včelím voskem.

ÉTERICKÉ OLEJE – částečně těkavé olejovité kapaliny, které dávají rostlinám jejich typickou vůni.

FILM – jemná vrstva povrchového nánosu barvy.

FIXATIV – ustalovací prostředek, který zabraňuje setření nebo rozmazání pastelu, křídy nebo uhlu.

FRESCO SECCO – technika malby na zeď pokrytou vápennou omítkou, původně suchou, pak namočenou. Malba se provádí barvami rozmýchanými ve vápenné vodě nebo kaseinem či vejcem.

GEL – disperzní soustava, v níž disperzní částice tvoří síťovitou strukturu.

GLAZURA – sklovitá vrstva na povrchu keramického výrobku.

HLADÍTKO – nástroj používaný k ohlazení povrchu kovové desky nebo jiných nerovností na pevných podložkách

HYDROFILNÍ – schopný zadržovat vodu.

HYDROFOBNÍ – schopný odpuzovat vodu.

CHEMICKY ČISTÝ – termín označující pigment na rozdíl od barvy, která obsahuje více pigmentu (např. zinková běloba, titanová běloba).

CHROMATICKÉ PIGMENTY – barevné pigmenty, stojící v protikladu k bílým, šedivým nebo černým.

IMPASTO – malba hustou, neředěnou barvou, která se nanáší nožem nebo štětinovým širokým štětcem.

INTAGLIO – způsob tisku, kdy se barva udržuje v rýhách nebo žlábcích, které jsou vyryté nebo vyleptané do podložky (hlubotisk).

INTENZITA – stupeň zářivosti barvy.

INTONACO – v technice malby buono fresco hladká poslední vrstva vlhké omítky, na kterou se nanáší barva.

JODOVÉ ČÍSLO – míra nasycenosti oleje.

KALIGRAFIE – dekorativní způsob písma s ilustracemi nebo ornamentem (krasopis).

KASEIN – pojidlo vyrobené z tvarohu.

KLIH – používá se na přípravu plátna ještě před nanesením podkladového nátěru nebo snížení absorpce podkladové plochy.

KLOVATINA – guma, rostlinná šťáva některých tropických stromů, např. akácií.

KOLÁŽ – technika vytváření uměleckého díla nalepováním výstřižků, nálepek nebo fotografií.

KOMPLEMENTÁRNÍ BARVA – doplňující barva, ze které po smíchání s jinou barvou vznikne černá nebo tmavá.

KRYCÍ BARVA – krycí vodová barva (kvaš). Krysí schopnost barvy se získá přimíšením běloby a pigmentu.

KRYCÍ SCHOPNOST – schopnost povrchového nátěru barvy zneprůhlednit spodní vrstvu. Opakem neprůhlednosti je opacita.

KRYCÍ ČÍSLA – číslo udávající množství barvy nebo média, které je potřeba k překrytí dané plochy.

KVAŠ – akvarelová barva s příměsí krycí běloby. U techniky kvaše nejsou možné dodatečné opravy, protože barvy rychle zasychají. Na rozdíl od akvarelu však nejde o malbu lazurní a transparentní.

LAK – ochranná povrchová vrstva – film, dodávající povrchu malby lesklý nebo matný vzhled.

LIGNIN – základní součást dřevní tkáně – dřevoviny. Její kyselé složky způsobují žloutnutí papíru.

LITOGRAFIE – technika tisku z plochy, z kamene nebo z kovu, na nějž byla kresba nanesena mastnou křídou.

MAHLSTICK – hůlka s jemnou kulatou podložkou na konci, používaná k podložení ruky při malování, aby nedocházelo k dotyku s vlhkým povrchem malby.

MÉDIUM – příměsová složka ovlivňující vlastnosti barvy, též prostředek sloužící k rozpuštění pigmentu.

MÍCHATELNOST – míra schopnosti míšení.

MINERÁLNÍ – anorganická, přirozeně se vyskytující sloučenina.

MÍŠENÍ – fyzické spojení, sloučení sousedících barev na obraze za účelem vystupňování přechodu mezi jednotlivými barvami.

MÝDLOVATĚNÍ – vytvoření mýdelné reakce působením oleje nebo tuku se zásadou.

NIELLO – technika vykládání kovových, zejména stříbrných předmětů černou kovovou slitinou.

OLEJOVÁ BARVA – barva vyrobená rozemletím pigmentového prášku a smíšená s olejem.

OPAKNÍ BARVA – protiklad transparentní malby, světlejší tóny se v tomto případě netvoří ředěním barvy, ale bílou.

OPTICKÉ MÍCHÁNÍ – vnímání dvou a více rozdílných barev vedle sebe jako jedné barvy.

ORGANICKÝ – struktura živočišného nebo rostlinného původu.

PALETA – přenosná podložka na míchání barev ledvinovitého nebo čtvercového tvaru. Paletou se též rozumí barevný rozsah barev, který umělec nejčastěji používá.

PASTA – viskózní materiál, rozdíl mezi pevnou látkou a kapalinou – obvykle pevná látka rozmíchaná v kapalině.

PASTEL – barevná křída spojená s hlinkou ve formě tyčinky.

pH – koncentrace vodíkových iontů ve vodném roztoku (pH 8–14 je zásaditý, pH 7 neutrální, pH 1–6 kyselý).

PIGMENT – pevný barevný materiál ve formě malých nespojených částic.

PLASTIFIKÁTOR – změkčovadlo, příměs, která dodává pojidlu pružnost.

PODMALBA – předběžná malba, na kterou se nanáší další malba.

PODTÓN – barva pigmentu, který je použit v tenké, transparentní vrstvě.

POJIDLO – látka spojující částice pigmentu v barvě a připojuje je k podložce. Je to např. lněný olej, žloutek a jiné emulze.

POLYMER – vysokomolekulární látka vzniklá polymerizací.

POLYMERIZACE – chemická reakce některých molekul v opakovaném spojení do velkých celků.

POVRCHOVÉ AKTIVNÍ ČINIDLO – odstraňovač pětí vody v barvě. Látka, která zvětšuje tok barvy na povrchu.

PODKLADOVÝ NÁTĚR – látka, která zajišťuje vhodně připravený povrch pro malbu, pokud jde o adhezi a barvu, a izoluje vrstvu barvy od podložky.

PŘEKRYTÁ BARVA – barva, která byla ztlumena smícháním s jinou barvou nebo opticky pozměněna tím, že na ni byla nanesena jiná barva.

REDUKCE – redukce barvy – směs barvy s bílou.

ROZMĚLNĚNÍ – oddělení pigmentu podle velikosti částic, obvykle sedimentací ve vodě.

ROZTOK – kapalina obsahující pevnou rozpuštěnou látku, liší se od suspenze nebo koloidního roztoku.

RYTÍ – grafická technika, kdy se linie nebo tóny přímo ryjí do povrchu dřeveného štočku nebo do kovové desky.

SANGVIN – červený pastel, tužka.

SATURACE – intenzita barvy nebo jednoduchá vazba v molekule.

SEKUNDÁRNÍ BARVY – oranžová, zelená a fialová v barevném kruhu mezi základními primárními barvami, červenou žlutou a modrou.

SÉPIE – tmavá hnědá barva připravovaná původně z tekutiny vylučované mořskou sépií.

SGRAFITO – výtvarná technika, malba nebo kresba na stěně. Vytváří se škrábáním v bílé omítce, pod níž je vrstva jiné barvy.

SIKATIV – prostředek urychlující zasychání, používaný jako přísada do olejových barev.

SÍTOTISK – sérigrafie, způsob tisku protlačování barvy skrz síto.

SPITSTICKER – nástroj na dřevořezbu používaný na vyřezávání zakřivených linií.

STÍN – výtvarný artefakt, např. při krajinomalbě. V podstatě se získává smícháním běloby s černou, modrou nebo fialovou.

STŘÍKÁNÍ – stříkání barvy tuhými štětci, kartáči nebo kartáčky za účelem vytvoření povrchu nepravidelných skvrn barvy. Podobnho účinku dosáhneme i při použití rozprašovače-spreje.

SUBSTRÁT – podkladový materiál, na kterém je nanesen základní povrch malby.

SVĚTELNOST – rozsah odrážení nebo vysílání světla barvou.

SVĚTLOSTÁLOST – chování pigmentu při vystavení světlu v delším časovém úseku.

SYTOST BARVY – stupeň nasycení nebo intenzity v barvě.

ŠRAFOVÁNÍ – způsob tónovaného stínování za použití křížových čar.

TAVIVO – látka, která je součástí surové skelné hmoty, hlín a glazur a která usnadňuje tavení.

TEČKOVÁNÍ – způsob malby, při kterém se nanášejí na plátno malé tečky barvy – s barvou se pak lépe manipuluje.

TECHNIKA SUCHÉHO ŠTĚTCE – způsob malby, při kterém se malba suché nebo tuhé konzistence vtírá do plátna nebo podložky. Zachycuje se na hrubém tkanivu plátna nebo skrze strukturu barvy na povrchu, část barevné vrstvy je pak viditelná na podložce. Tak se vytváří přerušovaný barevný efekt.

TEMPERA – druh malířské techniky, kdy se jako emulze používá žloutek, klih, vosk, pryskyřice atd., tempera na rozdíl od olejomalby rychle zasychá a nedovoluje rychlé přechody.

TINKTURA – barva nebo přídavek barvy. Barva se používá při vytváření barevných odstínů.

TISK Z VÝŠKY – způsob tisku, při kterém je tiskařská barva nanášena na vyvýšený povrch bloku (štočku) nebo desky (knihtisk).

TÓN – stupeň světlosti nebo tmavosti barev.

TRAKCE – pohyb jedné barevné vrstvy přes druhou, pozdější příčina popraskání barevné vrstvy.

TRANSPARENTNÍ BARVA – průsvitná, průhledná vrstva barvy, která využívá pro svůj účinek bělost spodní základní barvy nebo různých podtónů podmalby.

TUŽKA CONTE – speciální tužka různé tvrdosti v tradičním rozsahu barev – černá, bílá, červená.

UHEL – materiál na kreslení, vyrobený zuhelnatěním větviček listnatých stromů, např. buku.

VELIKOST ČÁSTIC – průměr pigmentových částic. Při dělení pigmentu se mluví obvykle o pigmentech různého průměru.

VERDACCIO – podmalba zelenou barvou

VISKOZITA – míra toku charakteristická pro barvu nebo médium (např. zahuštěný olej je více viskózní než alkalický rafinovaný olej ze lněného semene).

VODOVÁ BARVA – barva získaná propojením pigmentu a ve vodě rozpustné klovatiny.

WASH – nános, tenká transparentní vrstva barvy, zejména u techniky akvarelové malby.

ZÁKLAD – povrch, na který se nanáší barva.

ZA VLHKA (wet into wet) – způsob barvy, kde mokrá barva je nanášena na další mokrou barvu.

ZESLABOVAČ – druh ředidla pro olejové barvy

ZHUŠŤOVAČ – přísada, která zvyšuje viskozitu barvy.

ZRNITOST – struktura plátna nebo dřeva

ZVLNĚNÍ – deformace namočeného archu papíru při sušení.

ŽILKOVÁNÍ – technika malby při které se poloopakní nebo řídké opakní barvy nanášejí na podmalbu, takže prosvítají části barvy ze spodní vrstvy.

ŽIVICE – asfalt, térová směs rozpustná v oleji nebo v benzinu. Jako malířský pigment se již nepoužívá, protože značně černá, ale využívá se jej v grafické technice litografie.

KOH-I-NOOR HOLDING a.s. KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s. | F.A. Gerstnera 21/3 | CZ 371 30 České Budějovice | Česká republika | www.koh-i-noor.eu | sales (at) koh-i-noor.cz